Laskavost ke zvířatům je pravidlem č. 1

Dneska trochu z „jiného soudku“.

Pro TO piji mléko od „šťastných“ krav, které si mohou užívat slunce, pastvy a volného pohybu. Pro TO jím maso jen, když vím, že bytost, kterou chci pozřít žila hezký život ve kterém naplňovala své potřeby. Pro TO si vážím každého jídla, cítím vděk a ničím neplýtvám.

Všechny bytosti, rostliny, ovoce a traviny mají život a účel. Bytosti, jež se živí masem druhých, mají význam a účel, stejně jako ho mají ti, jimiž se živí – a všichni touží žít. V celé přírodě neexistuje nic, co by se dalo považovat za „neživé“ nebo neúčelné. Proto je důležité chápat, že všechny bytosti slouží ostatním bytostem.

Podobně jako život i veškerá potrava je darem. Naše těla sdílíme jako potravu pro větší dobro všech, to je přirozený proces života a smrti ve volné přírodě. Ze smrti nemáme velký strach. Mnohem více se zajímáme o život, každodenní žití a přežívání. Shromažďujeme jen to, co potřebujeme k přežití, a ničím neplýtváme. Pro popis vyššího významu vztahu predátor – kořist pomůže rezonující výraz „laskavost“.

Proč?

Protože Zdroj vyživuje všechny a to znamená dávání, umožňování a přijímání. Ano, to jsou přesná slova. Příroda nabízí. Neexistuje žádné braní. Zdroj všeho a příroda dávají velkoryse, aby všichni mohli dobře prospívat. Dáváme ze svého (někdy to vyžaduje odevzdat vlastní život) a všichni přijímáme.

Cyklus života a smrti je přírodním zákonem, zákonem Zdroje. Neexistuje život bez smrti, a smrtí život nekončí, s touto skutečností je srozuměn veškerý život v přírodě. Ve smrti se stáváme jinou částí cyklu. Pokud jsme uloveni jako kořist, naše životní síla, energie a tělo se stávají součástí toho, jenž nyní žije naší zásluhou. Příroda poskytuje naše tělo jako život pro jiného a my jsme součástí přírodního zákona – a to jsme součástí přírodního zákona i tehdy, když bojujeme o život. Cestě přírody důvěřujeme. Naše pozemské tělo a energie (nikdy naše duše) se stává součástí bytosti, která se sytí naším tělem.

To je posvátné, chápete? Ve volné přírodě má predátor ke kořisti velkou úctu a je jí vděčný. Vztah predátor – kořist znamená mocné a intimní pouto. Ano, jeden žije a druhý umírá, ale neexistuje žádné dobro a zlo.

Ten, jenž se stává kořistí, životem pro druhého, umírá rychle. Je tomu tak ze dvou důvodů. Prvním je již zmíněný výraz „laskavost“ – neboť boj není z energetického hlediska dobrý ani pro kořist, ani pro predátora. Druhým důvodem je, že co možná nejčerstvější tělo je nejzdravější.

Kořist, dokonce i zraněná nebo stará, disponuje životem, který byl svobodný, a prožívala radost žití a lásky v rámci své vlastní kultury. To vytvořilo vitalitu, zdraví a energii v těle kořisti, která pak dodává zdraví a živoucí energii tělu predátora. Pamatujte, že predátor se posléze může stát kořistí někoho jiného. To je velmi důležité.

Nepochopení vztahu predátor – kořist vede lidi ke špatnému zacházení se zvířaty, jež konzumujeme jako svou potravu.

Zvířatům, jež my lidé považujeme za svou kořist, neumožňujeme žít podle pravidel stanovených přírodou.

Odpíráme jim svobodný, účelný a radostný život. Jejich život naplňují výhradně strast a obavy.

Odsáváme jim životní energii. Jsou nemocná a ponechaná napospas prožitku obecného strachu a hrůzy z osudu, který je čeká.

Jejich fyzické a citové utrpení je obrovské a vtiskuje se do energie a tělesných částí těchto bytostí. Životní příběh takového zvířete se posléze stává součástí toho, kdo tuto bytost pozře.

Pamatujte, že to, co děláte přírodě, děláte sami sobě.

V souvislosti s bytostmi rozmnožovanými a chovanými jako vězňové v kleci (jaké jiné slovo použít?) platí jisté pravidlo: pokud jste se k bytosti, kterou nyní pojídáte, chovali krutě a působili jste jí utrpení, pak to, co se projevuje na těle takového vězně v kleci, se stává součástí vašeho vlastního těla a vaší energie.

Jinak to být nemůže. Ve vztazích predátor – kořist, kde člověk je predátor, se toho musí napravit hodně, neboť všichni, i lidé, nesmírně trpí.

Linda Bender, Moudrost zvířat, Triton 2015 (text zveřejněn s laskavým svolením pana MUDr. Stanislava J. Juhaňáka – nakladatelství Triton ⇒ děkuji :))